Koupací bazény

Koupací bazény lze samočistit za pomoci vodních a mokřadních rostlin, doplněných případně filtrováním, provzdušňováním a ozařováním vody. Lidé dávající přednost přírodnímu prostředí, opouštějí efektní modré bazény s mohutnou a drahou úpravou vody ( chemizací, UV zářiči, vzdušněním, různorodou filtrací), zvláště když se přesvědčí, že po několikadenním výpadku úpravny jejich voda navzdory vší dřívější péči stejně zezelená. Je to dávno i tím, že přes zmíněné úpravy zůstala ve vodě rozpuštěna větší část původních živin. Ty dokážou z vody vytáhnout mikroorganismy v součinnosti s kořenovými soustavami vodních a bažinných rostlin. Nejvíce živin přijde do nádrže s novou vodou, v níž jsou rozpuštěny , dále z koupajících se lidí. Ze vzduchu a z okolí se už do nádrže příliš mnoho živých látek nedostane.

Bazén má dvě - koupací, volnou vodu čistící , hustě zaplněnou rostlinstvem. Obě půlky by měly být od sebe odděleny mělkým předělkem, jehož součástímůže být i pískové lože, tvořené např. pytli s pískem. Voda se při koupání přelévá do rostlinné části a vrací se skrze písek zpět. Protékání vody do rostlinné části může být zesíleno čerpadlem, podpořeno vodotrysky, vodopády, koloběhem vody skze soustavu kaskád ,kde pak dochází nejen k efektům poutavým pro oko i ucho ,ale také k provzdušňování vody.

Koupací část či plovoucí dráha by měla být co nejdelší, aby se v ní dalo plavat, tedy nejméně 10-20 m dlouhá , široká asi 2 m což stačí pro to, aby se dva lidé při plavání míjeli. Hloubka vody postačí od 80 ( to už při plavání nezavadíme nohama o dno) do 120 cm. Dno by mělo na konci ráhy přecházet do 60-70 cm. hluboké partie ve tvaru písmene L tak, abychom tam na dobu koupání ( asi na 10-20 dnů ) mohly přesunout kvetoucí lekníci vysazené ve 20-50 litrových nádobách, rozhodneme-li si jimi zkrášlit nádrž. Plvební dráhu není třeba ani betonovat, ani modelovat do tvaru písmene U s kolmými stěnami, jak se tu a tam doporučuje. Obejdeme se bez betonu. Stačí vykopat dráhu se stěnami šikmými asi 45° , aby fólie nebyly děrovány tlustým ledem. Fólii raději vypodložíme geotextilií do hloubky asi 50 cm, odtud dolů už tlačí proti zmrzlé zemině jen váha vody, stěny mohou být proto strmější (60°) Přístupovou stěnu můžeme vytvarovat do stupňového schodiště, milimetrová fólie stupně obepne.

Čistící část osázená rostlinami by měla zabírat nejméně polovinu z celkové plochy nádrže. Je vhodnější umísťovat sem čistící rostliny vysazené v děrovaných kontejnerech s chudším rašelinným substrátem. Rostliny jsou kvůli nedostatku živin nuceny rychle prokořenit skrze dírky ven do vody a vytvořit tak hustý , mohutný kořenový bal s jemným vlášením ,aby mohly čerpat živné látky rozpuštěné ve vodě. Ani zde nedoporučují vysazovat rostliny do oblázků, jako by tam měly zůstat na věky, varují před tím s ohledem na budoucí čistění nádrže. Roztrhat a vytahat ven z vody mohutné kořenové soustavy plné oblázků - to je na nervy i na ánět šlach, zažil jsem to. Varuji rovněž přečistotné lidi - udržet ve vodních nádržích celoročně křišťálově průhlednou vodu , to je úkol pro kouzelníka! Vždy nás něco překvapí, vždy se nám něco vymkne z ruky,občas se leccos musí napravovat. Koneckonců nejčistěji vypadají vody mrtvé či zpola mrtvé ( rašelinné) nebo chemicky umrtvené. Pro mne nejčistší je voda plná života ,i když očistné procesy v ní probíhající nejsou vždy průhledné.

Literatura V. Hříbal Zahradní jezírka a vodní rostliny.