Rostlinstvo

Ve středu našeho zájmu budou rostliny vodní a mokřadní, obzvláště lekníny, protože přibývá jezírek a tím i počet těch , kdo je osazují a hledají informace.

Ostatní rostliny mělkovodní, bažinné a pobřežní.

Kromě nekrásnějších z vodních rostlin - leknínovitých, můžeme pěstovat i řadu dalších vodomilných rostlin.Například rostliny vzplývavé jsou hlobokovodní. Jejich listy plavou, vzplývají na hladině, ale oddenky koření v substrátu na dně. Nejsou tedy ohroženy při haváriích ,kdy mizí z nádrží voda, protože jim k přežití stačí vlhká půda a to i dlouhodoběji! To nelze říci o druzích submerzních rostlinách žijících ponořeně v hlubších vodách.Většinou nepřežijí, vysýchání je zničí. Také rostliny plovoucí na hladině přežijí jen kratší vegetační období ve vlhku bez vody. Horší je to rovněž v zimě, obvykle uschnou v mrazech ,zatímco venkovní leknínovité rostliny mají díky zásobám v ddenku i bez vody určitou šanci přežít.Ostatní rostliny mělkovodní,bažinné a mokřinné, považujeme za emerzní, vynořené neboť mají většinu listů nad vodou a jsou přizpůsobeny mělké vodě či vyšší hladině spodní vody. Ty z nich ,které snesou velkou kolísavost vodního sloupce a periodické obnažování dna i břehů, řadíme mezi rostliny pobřežní . Mají rovněž funkci čistící  filtrační a zpevňující.Např. Iris pseudacorus snese hloubku vodyaž 50 cm,ale i normální zem, přežije také přesýchání , ovšem nejšťastnější se zdá být v mokřadu. Vedle leknínů má řada těchtorostlin uplatnění v okrasném zahradnictví,kde pomáhají udržet vyváženost umělého vodního prostředí.

Při pěstování neleknínových vodních bylin se řídíme nároky ruhů i odrůd rostlin,hlavně dodržujeme doporučenou hloubku vody, popř. hladinu spodní vody.Má-li  nějaká rostlina zvláštní nároky ,je to uvedeno v Abecedním přehledu rostlin. Většinou se spokojí s méně živnou zemí než lekníny , některým se daří dokonce lépe v méně živné až chudé či písčité zemině Kupř. skřípinec, Scirpus taberna emomtanus Zebrinus , ztrácí v příliš živné zemině svou krásu ( střídavé příčné zelené a bílé pruhování ), je jen brčálově zelený  , ve velmi chudé zemi je zase spíše doběla. Naopak všechny bohatě kvetoucí rostliny vyžadují slunce, živnější zem: čím větší květy, tím více živin.

Co se týká množení, pokud není v Abecedním přehledu vodních a mokřadních rostlin uvedeno jinak, většina z nich se množí na jaře dělením trsů.

Vysázet se mohou přímo do dna , do substrátu v mělčinách ,s balem bez květináče do kamenného zásypu , nebo do mělka v kontejneru zamaskovaném zásypem z oblázků. Čistící rostliny ( OV,OVV) jsou často využívány k čištění koupacích vod, vod odpadních (hlavně v rostlinných čistírnách ) i znečištěných povrchových vod. Je výhodnější zasadit je do kontejnerů s perfrvanými stěnami i dnem , můžeme jim dát i dost chudý rašelinný substrát s pískem , ze kterého se nevyluhují živiny do čistěných vod. Hladové rostliny hustě vlásečnicově prokoření skrze otvory o průměru 1-2 mm a svým jemným vlášením čerpají chybějící živiny rozpuštěné ve vodě, tak vodu čistí a zároveň potravně omezují řasy a sinice. Některé submerzní rostliny ( Ceratophylum , Chara aj. ) si berou nejen živiny , nýbrž vytvářejí i sinicím a řasám vražedné toxiny (jedy).  

Zimování ostatních mělkovodních , bažinných a pobřežních rostlin probíhá v ČR ez elkých problémů - botanické druhy u nás domácí nebo zdomácnělé mohou zcea zamrznout v ledu. Pouze již několikrát zmiňovanou modrásku , Pontederia, raději posuneme z mělka do hlubší vody. Pokud by některé rostliny mohly mít přes zimu potíže, uvádíme to u jednotlivých druhů v Abecedním přehledu rostlin. Většinou však i kultivary těchto rostlin u nás zimují dobře, vždy je však třeba jisté obezřetnosti u novinek , stejně tak u pestrolistých odrůd málo namnožených . Je rozumné dát si kousek vzácného kultivaru někam do vlhka ( garáž, sklep,studená síň), kde nemrzne nebo se teploty pohybují kolem nuly.    

Teplomilné , pokojové , skleníkové, tropické druhy  zimujeme uvnitř v bezmrazových prostorách , na verandách , v bytě v pokojových teplotách podle jejich nároků na teplo. Během zimy se můžeme zbavit přemnožených teplomilných rostlin ( Azolla,Salninia, Pistia, Eichhornia), když je ponecháme venku zmrznout ( jen menší část zazimuje v teple). O plovoucí a ponořené , submerzní rostliny se většinou nemusíme starat. Přezimují v zimních pupenech či v kouscích na dně-nesmíme proto na podzim tyto nádrže vyčistit, abychom pupeny a kousky rostlin neodstranili s kalem ze dna. Plovoucí azolla, Eichhornia, Pista a Salvínia naše zimy venku nepřežijí. 

Ponořeně žijící rostliny přežívají pod ledem bez naší péče ( např. Ceratophllum, Myriophyllum, Elodea, Stratotes aj. ), nanejvýš je můžeme z mělčiny postrčit do hlubší vody. Rostlinám, jež se obnovují semenem samy na místě , nesmíme odstranit semeníky plné semen ( např. Cotula coronopifolia), jinak bychom o ně přišli. Jsou  to letničky a na jaře vyrostou právě z těchto semen. Zvláštnosti v zimování jsou uvedeny v popisu jednotlivých rostlin v Abecedním přehledu. Botanické druhy zimují venku dobře , i zcela zamrzlé v ledu. Ale některé bíle žlutě pestré čili variegátní odrůdy z nich vyšlechtěné bývají na mráz citlivější, proto je radno dát je i s kontejnerem trochu hlouběji pod vodu, podobně jako modrásku ( Pontederia).

Co se týče kosatců , většina je plně zimovzdorných, pouze Iris kaempferi (syn. Iris ensata), stejně jako všechny lobelky ( Lobelia), by neměl během zimy stát v mělké vodě, nýbržjen ve vlhku ( viz Speciální mokřady - dvojúrovňové bažiny .Sledovat chemické a biologicképoměry a proměny pod ledem není v zimě snadné , občas nás něco řekvapí - přežije nebo odumře to, co zrovna nemělo.

Ale tak už to v životě i v živé vodě chodí. 

Literatura viz:V. Hříbal Zahradní jezírka a vodní rostliny.